Akorat by me zajimalo, jak si nekdo jen tak bez recepru shani Remdesivir, Heparin a spol., chtel bych videt reakci lekarnika ci doktora

ehm, ehm... no, tak třeba já jsem sháněla Remdesivir. tedy, slovo "sháněla" je přehnané, jenom jsem se na něj zeptala v lékárně. kocourek nám onemocněl FIPkou a veterinářka mi nadšeně líčila, že už to není beznadějně smrtelné kočičí onemocnění, ale už na něj existuje sice experimální, ale zato poměrně úspěšná, léčba Remdesivirem a že díky covidu už ho netřeba pokoutně shánět na černém asijském trhu, ale že mi vystaví recept a koupím si ho normálně u nás v lékárně. jako když jsem si v rychlosti prolítla info a zjistila, že léčba sice začíná se vším všudy na nějakých asi padesáti tisících, ale velmi lehce se může vyšplhat klidně i ke stovce a ani nemrknu (jako podle váhy kočky), tři měsíce bolestivých injekcí a výsledek nezaručen, tak mi bylo jasné, že tohle nepřipadá v úvahu, ale děti to nechtěly přijmout a měly mě za krknu, která sedí na penězích, tak jsem projevila dobrou vůli a šla se zeptat do naší nemocniční lékárny ve velké fakultce. no, lékárnice na mne hodila soucitnej pohled, jako že mi už z té korony nejspíš hrabe, zřejmě si v duchu přepočítala, na kolik by taková léčba kočky mohla vyjít, ale byla ochotná a šla to probrat s nadřízeným. stejně by mi ji neprodali, do nemocnice ji dostávají jenom na žádanky přímo z nemocnice a výhradně na jméno konkrétního hospitalizovaného pacienta. jako chvíli jsem uvažovala, jestli kocourka nemám nějak protáhnout na lůžko na místním ARO, ale vzhledem k omezeným návštěvám jsem to zavrhla.