Moje dítko má dost nesluníčkovou povahu i normálně, jakýkoli plusový posun rok doma bez milovaného sportu a vrstevníků smazal. Takže můj negativistický puberťák se nemůže odreagovat ani se spolužáky ve škole ani při tréninku. Návrh běhu nebo malování kamenů fakt nepřijme ani jako vtip. Online kontakt se spolužáky není úplně to pravé. Ven občas chodí sám a jsem nesmírně vděčná za pár ilegálních tréninků v poslední době. Teď čeká na pro něj veledůležité rozhodnutí ohledně příštího školního roku. Ve škole by měl informace rychleji a více a nebylo by to pro něj tak psychicky náročné, takže je ještě víc v depresi i přes ty tréninky. Fakt nemám co nabídnout, aby se to zlepšilo, povahu dítka nezměním.