syn je vlastně taky navenek spokojený... sedí u pc, buď dělá školu (nezbytné minimum) nebo paří hry... sjíždí zaklínače 1,2,3 s veškerými mutacemi příběhu (dá se snda nějak ovlivňovat rozhodováním, tak postupně hraje různé varianty), sem tam to proloží jinou hrou... a jí... a jinak chodí ven jen když musí, nerad, donutí ho jen nutnost vyzvednou mrňavku ze školy nebo potřeba dojít pro něco sladkého do obchodu... se spolužáky se baví téměř výhradně o těch hrách...
když říká, že ho omezení štvou, je to proto, že by s kamarády chtěl hrát na xboxu