" když se mě čtyřletá ptala, jestli vím o tom, že se kdysi prý vůbec nenosily dovnitř roušky."
Půlko, naše slečna vzala roušky jako prostě jednu z dalších věcí v životě, asi jako že se v zimě nosí bundy a čepice. Takže si je doma v rámci hry vyrábí z papírových kapesníků a vlny, maluje si na ně obrázky, chodí si brát naše, když si hraje na doktory...
Přitom jako autistka je jinak prakticky nenosí. Ti malí se asi zrovna s tímhle srovnají nejspíš snadno. Ať už je provoz školek jakkoliv kontraverzní z hlediska nákazy, kvůli nim jsem ráda, že, zůstal zachován. Nám to strašně prospělo, když jsem se jí konečně dočkali. Starší děti to odnáší mnohem hůř.