Libiku, "Přesto si myslím, že žádná smrt se nedá ničím vyvážit a reálně vidím, že to dávno není smrt "zbytečných" " - ale tady to není o tom, že by se někdo jen tak smiřoval se smrtí "zbytečných", hlavně teď už jsou údajně v kritickém stavu v nemocnicích i ročníky mnohem mladší.
Podle mne jde o to, že máme rozdílné názory na to, co by skutečně mohlo pomoci situaci zlepšit, a co naopak vede k tomu, že spousta lidí nakonec kašle na všechno.
Já osobně se například cítím mnohem víc ohrožená tím, když dcera tráví dny na brigádě mezi stovkami lidí (a musí se tam dostávat dvěma autobusy se spoustou dalších lidí), než kdyby seděla otestovaná ve třídě se spolužáky. Jenže zase tu brigádu jí zakázat nechci, vlastně ani nemůžu, je dospělá, navíc jí to psychicky pomáhá, a koneckonců to pomáhá i lidem, kteří si objednávají nákupy online - ono totiž to zboží samo do košíků nenaskáče