Přidat odpověď
A jako vždy klíčová informace - mají děti???
Jestli ne, čili jsou mladí - typu - chodíme spolu od 16, ve 24 letech jsme se vzali, teď je nám 26 let... tak pravdu??? Podle mých zkušeností - osobních i pracovních - k rozchodu dojde dřív nebo později (příp. k rozvodu, příp. k rozvodu za pár let s malým dítětem/dětma...) - tipla bych to na 80%.
Jestli ne, ale jsou "starší" - čili dali se dohromady třeba ve 40, dneska je jim 50, děti mají (třeba nespolečné) odrostlé... tak už nejspíš vědí něco o životě a vědí, že takové věci se stávají a jestli to jinak funguje, tak bych to neřešila...
Jestli je to něco mezi - čili je jim třeba 32 a maj malý děti, tak bych to řešila (chlap nesmí mít pocit, že se mu to podaří zatlouct - musí "vědět", že když ujede, tak se to žena dozví, aby si víc rozmýšlel, jestli mu to za to stojí (dělat to bude stejně, ale aspoň si debil dá příště pozor na svědky)), ale rozumně - což je jistě těžké... Ale zkušenostma se člověk učí.
Ono - aby tě "zdrtila" jednorázová nevěra, musíš být jen prostě "mladicky naivní" - čili ještě nepoučená životem a mít pocit, že absolutní věrnost existuje a je běžná. No, drtivou většinu lidí život vycvičí, že to tak prostě není. Když přistupuješ k životu racionálně, tak víš, že se to prostě stává, nějak moc nevěřím na lidi, co celý život mají jediného partnera a opravdu nikdy - nikdy - nikdy s nikým jiným ... (a kombinace oba dva jsou takoví, je asi fakt extrémně vzácná). Proto pro mě jednorázová nevěra není důvodem k rozchodu/rozvodu. A tím pádem vlastně ani k řešení.
Předchozí