Irmi,
to je mi líto... já jsem sem moc nechodila, tak jsem to nevěděla... Chápu, že v téhle situaci chceš "jistoty", ale... nepřijde mi to realistické... co mám známé v těhle podmínkách (kolem padesátky, s pubertálními až dospělými dětmi), tak to obvykle dopadne tím odděleným bydlením a randěním. Třeba proto, že děti nejsou z domu (kamarádky děti nemají rády jejího partnera, a nemají se rády ani mezi sebou - starší děti spolu vycházejí v pohodě a kamarádí se, ale ty mladší ne - takže sestěhovávání by bylo problém už jen prostorový - čtyři cizí děti nemůžeš sestěhovat do jednoho pokojíčku, zvláš´t v kombinaci šestnáctiletý kluk a patnáctiletá holka - a ani teda nastěhovat patnáctileté holce do pokojíčku osmiletou novo-sestřičku není nic, z čeho by byl někdo nadšený).
I u tvé dcery je otázka, jestli po VŠ hned odejde z domu a bude okamžitě schopná mít své bydlení a samostatný život.
Takže si myslím, že fakt máte čas - a jestli si s partnerem jinak rozumíme a jeho péče o rodinu ex není na úkor vašeho vztahu / financí / času - tak bych neřešila. Naopak bych byla ráda, že se mi chlap nevěší na krk a netlačí on mě, abych si ho nastěhovala domů (když tam mám svoje dospívající dítě).