Diskusi jsem zatím nečetla, ale tohle téma mnou fakt hýbe... .

Posílám dcerku do školy. Před 14 dny přišel ze školy email, že obdrželi nějaké manuály zase od ministerstva školství, a že kvůli hygiené resp. řešení karantén bude lepší, když děti budou nosit papírové roušky a né ty domácí.

Mezi tím začaly bujet zprávy o tom, jak e koronavirus agresivněší a jak jej nejvíce přenášejí děti a že i děti jsou také nyní obětmi s nepříjemnými příznaky a následky atd..

Následuje další zpráva, že všichni musíme nosit FFP2.

...já to teda celý ten cirkus nijak extra nežeru, ale mám respekt ke skupinám ohroženým. Kovid jsme prodělali. Manžel trochu obtížněji, ale nic co bychom nezvládli doma a já po 5 měsících stále nemám čich.

Vidím čísla, sleduji vývoj v nemocnicích a márnicích. OK, nemocnice to možná není tak objektivní neb tam opravdu mohou být staří lidé, které nikdo "nechce" a plní lůžka. Ale co ty márnice? To si tu nedostatečnou kapacitu fakt vymysleli nebo jim tam leží někdo navíc?

...sháním dětský respirátor. Dozvídám se, že nic takového není.

Druhý den se vláda vytasí s tím, že děti do 15 let respirátory mít nemusí. ...to jako přes noc vir změnil strategii nebo jak mám té informaci porozumět?

Pro jedinou osobu, která teoreticky může přijít do kontaktu s kovidem respirátor nemám. Nedá se koupit, není. ...mám krásné doma šité roušky, ale ty děti nosit nesmí. Tak jí dneska dávám na ústa papírek z Číny, netěsní jí na žádné straně, fouká si do brýlí.

...je mi úzko, protože jí vystavujeme vědomně na pospas. Celý den mě to svírá a vážně přemýšlím, že jí nechám doma a nebo bude chodit i nadále prostě s látkovou rouškou, dokud se mi nepodaří sehnat normální respirátor. A jestli bude škola nebo třída 14 dní v karanténě, no tak kvůli nám bohužel bude.

Jsem už paranoidní? Už mi z toho fakt hrabe.