Dost špatně a taky jsem daleko a taky chci pomáhat, výpomoc v domácnosti, pečovatelka na tátu, který je na zabií. Nepomáhá nic, hučíme horem dolem. Máma před zhroucením ale říct si nedá a nedá. Jede jak křeček v kolečku.
jezdíme tam cca jednou za 3 týdny na otočku, upeču atd. ale stejně marné. Pečovatelka by byla na prd. uklidit si umí........ a mohla bych pokračovat, pak jí sprdnu a je mi ještě hůř.
Radu nemám, u nás ještě štěstí, že nákuy a např. odvoz k doktorům je na bráchovi co bydlí v dojezdové vzádlenosti.
Přeji hodně sil, ale taky počítám, že lepší to nebude, spíš horší.