Taky jsem tím prošla.

Ten přerod člověka, se kterým sis 40 let rozuměla a byl ti rovnocenným partnerem do člověka, se kterým musíš jednat jako s dítětem, je těžký. Už to není člověk, se kterým můžeš pokecat o všem nebo se s ním radit. Naopak, on začne dělat blbosti, které mu ubližují nebo mohou ublížit, ale nedá si říct.

Místo opory je to najednou člověk, o kterého se musíš starat ty. A to i proti jeho vůli. A i když ti to vyčítá.

Mně to trvalo 5 let než jsem se s tímhle úpadkem smířila. A i tak je pro mě každý rozhovor nepřirozený, musím se ovládat a skoro nikdy z toho nemám radost.