Ropucho, ne, žádné dítě mýma očima není potenciální nebožtík, nebudu tak uvažovat. Tam, kde zasáhne osud, to nic nemění na skutečnosti, že LP 2021 osmnáctileté dítě má v co doufat (i když sedí na židli uprostřed lockdownu) a šedesátník ve stejné situaci ví, že 60% toho, co by rád, už prostě nemůže. Ve výhodě je ten mladej.
A pokud mám u svého dítěte pocit, že marní čas, neváhám a pošlu ho zametat schody nebo vyložit myčku na nádobí. Tolik můj příspěvek k "dramatu" dětí s aktivními zájmy, které jsou na rozdíl od těch debílků pasivních a desítek tisíc mrtvých na covid, oběťmi hodnými pozornosti