Lído, taky si myslím...syn tohle jako malý vůbec neřešil, ani u barvy oblečení, ani u hraček, jak jsme někde viděli kuchyňku, tak ji nenechal na pokoji, nebo měl postýlku s peřinkami pro oblíbeného plyšáka...panenky teda úplně ne, ale myslím, že jako batole jich pár po mě taky vytáhnul...a naproti tomu dcera kamarádky si v tom školkovém věku hrála nejradši s autíčky a mašinkami. Ale my jsme mu nikdy neříkali, že tohle je holčičí, nebo tamto klučičí... A pamatuju se, že když mi do obchodu chodívaly maminky s dětmi, tak bylo celkem časté, že si holčička vybrala něco modrého, nebo kluk třeba něco červeného, fialového...a první co, že jim to maminky rozmlouvaly, že tohle je přece pro kluky (holky) a jestli nechtějí jinou barvu...takže asi tak. Od někoho to ty děti prostě mají, ať už přímo od rodičů a nebo od ostatních dětí ve školce (kterým to ale pravděpodobně řekli rodiče)