Katko, u nás se menší počítačová zdatnost vyřešila webináři. Neměli jsme zapnuté web-kamery, ale napojili jsme kamsi (včas jsme dostali mailem odkaz, kam se máme připojit). Školitelku jsme slyšeli a ona při výkladu jezdila kurzorem po obrazovce, pak jsme se mohli ptát na to, co nás zajímá a navíc je pro nás dostižitelná přes mail. I nahrávání nových programů už dneska můžeš dělat bez toho, abys někam jela, přes net je možný vzdálený přístup. Když mám problém, pošlu mail technikovi. On mi odpoví, kdy a v kolik si na mě udělá čas. Pak mi pošle kód pro vzdálený přístup a já potvrdím, že se mi může podívat do počítače. Pak jen sedím a koukám, jak mi po obrazovce jezdí kurzor jak se třeba něco instaluje nebo upravuje, aniž já na cokoli hrábnu. Když jsem to viděla poprvé, byl to děsně divnej pocit, dneska to firma dělá běžně i u zákazníků. Ono to totiž IT-práci neskutečně zlevňuje, když PC nemusíš nikam posílat ani k tobě nemusí přijet technik. Když se mi technik vrtá v PC, je ode mě 850 km. Jenže my jsme IT-firma, všechno tohle se vlastně nejdřív testuje na vlastních lidech, než se to pustí k zákazníkovi.