Souhlasím. Náš pes (23 kg) byl opakovaně bez uspání ošetřován, sama sobě nepřipustím myšlenku, že ho lituju. Poškubal nám ho cane corso. Pouze u první operace byl uspaný (spousta stehů, čištění...), dále už vždy bez uspání. A to mu propichovali v podkoží kapsy, které se mu plnily tekutinou, odsávali mu to. Denně 2 týdny. Držely jsme ho dvě, aby nezdrhl, ale nebyla to žádná makačka ho udržet. Normálně jsem na něj mluvila klidným hlasem, když se cukl, přísným hlasem. Žádné litování, žádné chudinkování. Psovi jde o život a zdraví, tvoji nervozitu pozná a sám z toho chytá nerva. Ty ho nijak nemučíš, ošetřuješ ho.
Dále pravidelně (ve štěněcím věku i několikrát denně) prohlížet oči, uši, zuby, otevřít mu tlamu postupně až na výšku dlaně a držet třeba minutu (zpočátku mu jen strčit prst mezi čelisti, pak dva nad sebou...), trénovat držení psa v leže na boku. nEJLÉPE SE PORADIT S NĚJAKÝM CVIČITELEM PSŮ. Nás to naučili ve psí škole Novaro, kterou vřele doporučuji těm, co ji mají v rozumné vzdálenosti.