Všechno přece nenastavují, něco je dáno "ústavou".
Pak jsou povinnosti, které sice nejsou psané, ale ctí je. Mně taky nikdo nenařizuje, že musím uklízet před domem a přece to dělám, protože to považuji za slušné. Nikdo mi nenařizuje, že se musím s dítětem učit cizí jazyk, ale dělám to, protože to považuji za svoji povinnost vůči němu vybavit ho do života věcmi, které bude potřebovat.
A pak jsou věci, které je netěší ale nemůžou s nimi nic dělat - třeba to, jakou si vnukové přivedou ženu.
(A jestli bude po letech v Británii zase Černý princ.
)