Stará huso,
a to já naopak zbožňuju komplikace, jsou z toho nejlepší historky.
Výborný třeba bylo letět do Paříže na výstavu Toulouse-Lautreca v době, kdy stávkovalo metro. Tři hodiny chůze přes město, naštěstí tedy bylo zrovna pěkný počasí, i když byl leden. Autobusy v Paříži vůbec neznám, jména zastávek mi naprosto nic neříkaj, navíc tedy ani na zastávkách lidi moc nestáli, bůhví, jestli jezdily. A taxi zrovna nikde žádný. Tak jsem se prošla, no. Cestou jsem vlítla do nějaký kurdský komunistický demonstrace, tak jsem měla jako bonus pár pěkných fotek.
Do prdele, já bych někam jela, až bych brečela. Klidně i jenom do Brna, ale někam.