Syn má diagnostikovanou dyslexii, dysgrafii, dysortografii a lehkou hyperaktivitu. Měl by mít 1.stupeň podpůrných opatření. Samozřejmě s distanční výukou šlo vše do háje a "musí" se učit stejně jako zbytek třídy, žádné úlevy nepozoruji. Navíc je doma sám (4.třída), takže ani moc nevím, jak moc dává/nedává pozor. On tvrdí, že se snaží, že dává pozor, že se hlásí, ale paní učitelka ho nevyvolává nebo ho vyvolá jen když neví...A paní učitelka mi v pravidelných intervalech vypisuje maily, jak syn nespolupracuje, nereaguje, nedává pozor Nevím, kde je pravda.
Byla jsem svědkem asi 3 online hodin, všechy stály za starou bačkoru. V hodině ČJ se učitelka postupně každého dítěte ptala, co dělalo o víkendu (17 dětí), takže uběhlo asi 25minut, pak asi 10 minut opakování (ve stylu: "Aničko, co jsou to podstatná jména?" "Marie, řekni vyjmenovaná slova po B"...). V AJ se pět každého zeptá "How are you" a pak jim pustí písničku. Každý den 4-6 domácích úkolů, se kterými syn čeká na odpoledne, protože sám to prostě nezvládá(hlavně ČJ a AJ.

I přes papír z PPP mu učitelka vytrvale opravuje a známkuje kostrbatá písmena, chybějící tečky nad "J" a podobné chybky. A hlavně mi pořád vypisuje, ať mu domluvím, ať se více snaží, ať dává pozor a podobně Já už nevím, co jí pořád dokola odepisovat, je to furt dokola- vysvětlím, že je na to sám, že je trochu zvláštní a měl by mít jiný styl výuky, že mu prostě nemůžu sedět za zády a že on se opravdu snaží v rámci svých možností. A za 14 dní mám další mail, že mu hrozí zhoršené známky, protože se nesnaží a nereaguje.

Jak tohle zvládají vaše trochu "jiné" děti? To jste s nimi opravdu všichni doma?