Dcera má poruchu pozornosti, 2. st. podpůrných opatření. Nikoho to nezajímá. Když přehlédla testy z dějepisu (učitel zadává několika způsoby a dost zmateně), psala mu prosbu, jestli by jí je dodatečně neotevřel. Prý ne, bylo by to nespravedlivé vůči ostatním. Zarazilo mě především to, že ignoroval, že ve škole měla jen jedničky a v distančce jen pětky.
Já doučuji kluka s poruchou pozornosti. Je hodně chytrý, ale je to fakt hrůza udržet jeho pozornost. V normální výuce toho asi moc nepobere.