My jsme byli v roce 1992 v Itálii a chtěli jsme si tam koupit chleba. Nejlevnější stal na naše peníze 40 Kč, takže jsme 14 dní žili o knackebrotech. Zato vstupné do muzeí a galerií jsme bez řečí platili, i když se nám srdce svíralo. Taky jsme v Benátkách dětem koupili zmrzlinu, kopeček za 25 Kč, u nás stál 1,40. Strašně mě to tehdy ponižovalo a moc jsem si přála, abych někdy mohla jet na dovolenou a necítila se jako chudý příbuzný.