Já jsem byla na mrtvici, když u mě rok bydlel syn s přítelkyní. Ona je restauratorka a v kuchyni měla na stojanu obraz, na kterém zrovna pracovala, a celý jídelní stůl byl pokrytý různými tubičkami, vatickami, štětci, barvami a jinými proprietami. Celý rok jsme jedli všecko v obýváku na pohovce. Ale nechtěla jsem být za zlou tchýni, takže jsem byla ticho, kuchyni jsem se snažila vyhýbat a pokorně čekala, až si najdou nové bydlení. Pak se mi po nich i stýskalo.