Dr. Oetker patří k významným výrobcům potravinářského průmyslu ve světě. Sortiment zahrnuje přísady na pečení, směsi na pečení, pudingy a jiné dezerty v prášku, čerstvé dezerty, sladká jídla v prášku, mražené pizzy, přípravky na zavařování a müsli Vitalis.

Podnik založil August Oetker (1862 - 1918), který vystudoval přírodní vědy v Berlíně a měl doktorát filozofie z univerzity ve Freiburgu. Své vlastní obchodní aktivity započal zakoupením lékárny v Bielefeldu. Jako hlavní obchodní strategii zvolil nabídku kvality. Zvláštní důraz kladl na vybavení své laboratoře, kde připravoval léky. Svým přístupem tak předurčoval slogan, který platí dodnes – „Kvalita je nejlepší recept“.
Chtěl vymyslet něco, co na trhu dosud chybělo. Svět pečení byl mladému lékárníkovi důvěrně známý díky mládí prožitému v pekárně rodičů. V té době neexistoval spolehlivý kypřicí prášek, hospodyňky používaly tzv. kypřicí mouku vyvinutou Justusem von Liebigem, která ale nemohla být déle skladována a výsledek pečení byl nejistý. Dr. August Oetker chtěl vyvinout výrobek, který by měl konstantní kvalitu a byl ihned připraven k pečení, proto experimentoval dlouhé dva roky s práškem na pečení. Výsledkem byl výrobek, který zaručoval současně nakypření těsta a jeho trvanlivost a měl neutrální chuť. Jedna dávka byla určena přesně na 0,5 kg mouky, což bylo množství na jeden koláč. Navíc na zadní straně sáčku s touto dávkou byl uveden přesný recept použití. Tento výrobek stál 10 feniků.
Podmínky, za jakých na vývoji kypřicího prášku Backin pracoval, jsou překvapivé. Mladý lékárník nechtěl nikoho předčasně zasvětit do svých plánů. Proto místo ve výzkumné laboratoři lékárny své pokusy uskutečňoval v komoře na harampádí o velikosti pouhých čtyř metrů čtverečních. Zde experimentoval tak dlouho, dokud nenalezl směs, která zaručovala současně nakypření těsta, trvanlivost a měla neutrální chuť. Jeho motto znělo: „Plně ručím za čistou kvalitu“. Vydával reklamní sešity, kde kromě léků uváděl i kypřicí prášek s recepty na dort a bábovku. Postupně byla nabídka produktů rozšířena o jedlý škrob, jemuž propůjčil své vlastní jméno – Gustin. Škrob se prodával jako strava pro děti a jako zahušťovadlo pro zavařování marmelád a džemů. Dbal také na školení svých obchodních cestujících a osobně je zaučoval do své na tehdejší dobu propracované zásady prodeje.

Více najdete na tetičce Wikipedii.