Myslím, že pro lidskost člověka je vlastně dobré, aby v něčem dlouhodobě selhával. Často to nesvědčí zdraví, ale svědčí to soucítění a pochopení k nedokonalostem ostatních.
Lidé, kteří jsou příliš dokonalí, nebo spíš ti, kteří se za téměř dokonalé považují, se často primárně považují za lepší než ostatní, což naopak lidskosti nesvědčí.
Jen bych nám selhávajícím přála, abychom to nakonec nějak zvládli bez velkých následků a empatii si ponechali.