Stará Huso, já nepochybuji, žes zažila nádhernou lásku, ale ty zas připusť, že to byl tvůj úhel pohledu, tvé nastavení a tvá mentalita.
My, co chlapy střídáme jak ponožky
(ehm, ne, jak střešní krytiny- dneska jsme dokončili, hurrá) nejsme o nic míň samy sebou.
Se svým manželem jsem prožila věci, které byly za hranicí "jedno tělo - jedna duše"(a asi bych to nikomu nepřála, i když to bylo svým způsobem absolutní), žila jsem to spontánně, z přátelství , pro něj i pro sebe. Věřím, že jsem obstála.
A nebrání mi to v žádném dalším životě, nejsem v zajetí svých představ, protože se mi prostě staly další věci.
Každý je v životě sám za sebe a každý, kdo má dar šťastné povahy, se najde ve svém osudu.
Vztahy nejsou o rozhodování a plánování...