Narodila jsem se a do 33 let žila v Československu, jsem odkojena bratislavskými pondělky, plno knížek jsem četla ve slovenštině a ani mi to nepřišlo, už jsem si nepamatovala, v jakém jazyce jsem to četla, slovenštinu mám ráda a nevadí mi vůbec. Preferuji, když Slovák mluví slovensky. Nevadí mi ani lékař, sestřička nebo úřednice, když mluví slovensky. Na Slovensku mluvím česky, vždyť Slováci rozumějí. Slovensko pořád beru jako část své vlasti, cítím se tam "doma". Ale chápu, že děti, které slovenštinu téměř neslychaji, tak nerozumí. Proto bych se přimlouvala, aby v televizi, rozhlase, novinách a časopisech bylo slovenštiny daleko více. My se tu pracně učíme anglicky, zatímco jazyku, který je nám tak blízký, přestáváme rozumět. Nechápu to.