Přidat odpověď
Ani se mi nechce tuto debatu číst...Já čtu hlavní příspěvek stylem "jsem už ze všeho hodně, hodně unavená". Já to cítím naprosto stejně. Nejde o opravdovou nenávist k vládě, jde o velkou, velkou únavu materiálu. Všichni víme a chápeme, co se děje a proč se to děje (no dobře, tak skoro chápeme), ale to neznamená, že prostě už všeho nemáme plné zuby a necítíme frustraci a bezmoc. Taky si občas stýskám, jaký jsem chudáček a co všechno nemůžu, a pak se prostě seberu, zavolám prabábi, kterou jsem x měsíců neviděla, jak se má, pomůžu dítěti na online výuce s vypadávajícím internetem, nasadím respirátor a jdu koupit chleba. Musíme to vydržet, nic jiného nám stejně nezbývá. Držte se, ženské! (a chlapi, pokud to nějaký čte)
Předchozí