Hatato stalo se nám kdysi totéž, navíc jsem byla přímým svědkem. Měli jsme zcela mírumilovného labradora, typický pes dětský a vítací. Křeček pracovním názvem "Kájínek" opět zdrhnul. Nestávalo se to často, hlídali jsme ho, protože jsme tak nějak tušili, že setkání s některou z koček by neklaplo. Dodnes si pamatuju, že pes (který stál zády) zbystřil, když se něco šustlo za odpadkáčem mu těsně za zadkem, vystřelil a cvakl. Podle mně se prachsprostě lekl. Já jsem to pěkných pár dnů rozcházela a přiznám se, že dětem jsem (s)prostě zalhala, že jsem skoro čtyřletého křečka se sebevražednými sklony našla mrtvého a nepřiznala jsem, že vím, co se stalo(nebyl ani od krve, pes ho jen zmáčkl - nebo dostal infarkt v psí tlamě, co já vím). Srovnala jsem se s tím za pár týdnů, ten pes za to podle mne opravdu nemohl. Ani nadále nikdy neprojevoval útočné sklony, ale připadlo mi, že podezíravě pozoroval koš na odpadky.