Já nikdy neměla práci, kterou bych mohla vypustit po pracovní době z hlavy. Furt jsem něco řešila, vymýšlela, musela něco nového tvořit. Kolikrát jsem se třeba v noci vzbudila a řešila pracovní problémy. A pořád to v té hlavě mám
Dneska se mi zrovna zdálo, že jsem v práci a někdo mi tam donesl Štos spisů plných problémů, které jsem musela vyřešit, rozhodnout, srozumitelně sepsat, odůvodnit, něco šlo k soudu. Probudila jsem se a v hlavě mi ty problémy ještě půl hodiny kolovaly, než jsem si naplno uvědomila, že už to nemusím řešit, už jsem v důchodě. Ta úleva! V podstatě 35 let jsem neměla chvilku bez pomyšlení na stres v práci. Neumím to vypnout. Kazili mi to i dovolené nebo jsem si na nějaký problém vzpomněla třeba v divadle. Já jsem tak šťastná, že už je to za mnou!