Nejsem směnař, ale vzhledem k svému biorytmu jedu celoživotní noční. Vyhovuje mi spát 6:00 - 14:00.

Jsem pro tradiční SEČ, bez ohledu na to, že právě pro mě to znamená o další hodinu méně světla v době, kdy jsem vzhůru.

Nevyhovuje mi v létě déle čekat na činnosti, které je lépe provádět za soumraku nebo za tmy. Taková prkotina, jako zalití zahrady (nesníším práci na zahradě) v době, kdy už mi běží oblíbený seriál, u kterého jsem zvyklá dělat jinou práci, mi vadí. Nechci lít vodu na rozpálené rostliny ani zalévat za tmy. U malých dětí mi zase vadilo, když jsme chtěli dělat oheň, tak se dlouho čekalo na tmu, totéž pozorování hvězd při přijatelné letní teplotě moc nešlo, když už v devět je člověk hnal spát...posun v létě do desíti mi přišel ok, do jedenácti a déle moc ne. Všecno to jsou prkptiny, ale všechny je mám spojené právě s letním časem. Naopak rozdíl mezi tmou ve čtyři nebo v pět odpoledne v zimě jsem nevnímala, k zimě mi ta dřívější tma sedí, ono ani to světlo za zvětla nikdy nebylo moc výrazné, pokud člověk tráví den v budově, v zimě prostě svítí pořád. A pokud člověk skončil ve čtyři v práci, tak už to ven stejně s dětmi za světla nestihl.

S obdobím kolem změny času se vyrovnávám hůř, zejména od doby, kdy mám děti. Vždy nějakou dobu trvalo, než se "posunuly", takže na podzim mi vždy vzaly hodinu, o kterou jsem teoreticky mohla spát déle, na jaře jsem je musela budit a to se jim samozřejmě nelíbilo....obzvlášť v období jejich školky mi tohle vadilo.

A i když je 2 týdny po změně času, ještě pořád jedu postaru. Pocitově mám sotva 8 hodin a pohled na hodiny mě deptá.