To je skoro jak přes kopírák u nás - u nás totedy bylo,máti mi předminulý rok v necleých 79 umřela.
Taky jsem dle ní asi nic nikdy dobře neudělala,a to co jsem udělala,zas jí nestálo za nějaký komentář a s vnukama vycházela narozdíl ode mně dobře.My 2 jsme byly často ve při,i když mezi námi byla téměř 100 km vzdálenost,ona byla rozvedená,žila sama a vlastně umřela sama a to i díky svému chování vůči mně.

Je ale zajímavé, že jak je nebožka,není skoro dne,abych si na ní nevzpomněla a byla bych ráda,kdyby tu mohla být,i s tím naším věcným hašteřením se.

K tvému problému: mě by tedy ani nenapadlo jen uvažovat nad tím - zbavovat se kvůli matce,která by se chtěla přistěhovat,svého věrného mnohaletého společníka-psa. Neber si to tak ty její řeči a povzdechy, pokud je to tech. možné u vás bydlet a ona by o to stála,tak bych jí to asi nabídla. Ale aby ses nedostala do blázince brzy nebo aby ti to nerozhádalo rodinu,jak bude toto soužití najednou náročné.
Každý jsme tu jen jednou na světě a určitá míra sobeckosti a ohl. na sebe a svou rodinu je zcela na místě, takže bych se já nejdříve uchýlila k nějaké placené péči,na což tvoje máti nebo ty,určitě dostanete příspěvek.