Před pár dny mi náctiletá dcera v jakémsi hysterickém záchvatu oznámila, že se cítí být lesbou. Vypadlo z ní, že se nám (jako rodičům) to snažila už pár týdnů naznačit a nevěděla, jak z toho ven, že byla už úplně zoufala, že hrozně hrozně bála, že ji vyhodíme, zmlátíme, nepřijmeme. No nevím- považuji se za pokrokového rodiče, takže jsem to přijala celkem v klidu, ujistila jsem ji, že s tím nemám problém, že doma bude vždy v bezpečí, nikdo ji nebude vyhazovat, nebude jí ubližovat, pokud bude normálě fungovat (ve smyslu nevykašle se na školu, nezačne fetovat...), tak není v ničem problém.
Otci jsem to řekla já, ten byl v šoku více, považuje to za nějaký pubertální úlet či experminent. Nicméně nemá s tím problém, nevnímá to negativně. Víceméně jsme se oba shodli, že bysme měli větší problém, kdyby přišla domů těhotná nebo se čtyřicetiletým milencem
![~:-D](/g/s/1.gif)
Už se mi to trošku uleželo, není na tom vlastně nic k řešení- jen se trochu obávám, jak to případně přijme širší rodina (babičky, tetičky...), taky bydlíme na malé vsi, nerada bych, aby si na ni ukazovali prstem
![~7~](/g/s/36.gif)
Řešili jste někdo něco podobného? Jak to oznámit/ nebo neoznamovat širší rodině? a jak řešit okolí?