Krajinou a já zas četla názor psychologa, že mluvit s dětmi stále jen klidným způsobem i když jde o něco vážného, není správné. Protože pak to dítě získá dojem, že pětka za domácí úkol, pozdní prichod za tmy a krádež peněz z peněženky jsou stejně zavazne věci. Že to, že se člověk rozčílil a třeba i křičí a jak hodně křičí, pomáhá dítěti se orientovat v závažnosti věci, které udělalo.