No jo, jedna dcera je furt zašpuntovaná sluchátkama, tak té píšu na messenger. Jednak jí to do poslechu cinkne a tím probere, jednak existuje záznam toho, co jsem chtěla.
No a pak je tu přítel druhé dcery a ten má skutečně velkou ztrátu sluchu. Občas doopravdy neslyší, hlavně když člověk nemluví přímo na něj a on nevidí obličej. Musím říct, že jde jen o zvyk a žije se s tím daleko lépe než s dceřinými sluchátky. No a samostatná kapitola je manžel, ten mě slyší, i přijatelně se mnou v tu chvíli komunikuje. Akorát druhý den neví, že jsme o něčem mluvili. Přiznám, že po těch letech toho občas zneužívám...