Moniko, tohle já dělám často taky
, i doma jsme si s mamkou tímhle způsobem dost často povídaly...občas jsme každá vlastně mluvila o něčem jiném, ale ta druhá to bez problému pobrala a odpověděla
. No a se synem to máme vlastně taky...kolikrát se třeba o něčem bavíme, probíráme, jak co bude a on do toho najednou bez souvislosti - mami, pamatuješ, jak jsme tenkrát viděli to Retroeso na tom rychlíku do..., víš, ten co měl ty vagóny (následuje výčet typů vagónů v tom celém vlaku, podotýkám, že mluví třeba o události staré 2 roky
)...postupně se obvykle dopátrám, co ho k té asociaci dovedlo...ale už jsem zvyklá, že ty vlaky má v hlavě pořád...ale zas když se rozčílím, že mě neposlouchá, co říkám, tak on to většinou slyšel a i tak nějak rámcově ví, o čem jsem mluvila
, akorát si vždycky říkám, že když ty útržky našeho hovoru poslouchá někdo cizí, tak nás má asi za blázny