Rose, jo, to je u nás celkem normální...ale já jsem celkem vycvičená, jak syn dlouho nemluvil a museli jsme se vždycky dovtípit a dedukovat, často přišel s něčím, co se odkazovalo na něco, co se stalo před několika dny, takže cizí člověk neměl vůbec šanci mu rozumět, o čem to mluví...dokonce si vzpomínám, že naše logopedka vždycky obdivovala, jak jsme na sebe napojení, že hned vím, o čem mluví, i když to působilo zdánlivě úplně nesouvisle a mimo...ale podle jeho logiky to přece bylo naprosto jasný