Ropucho a komu se tedy sverujes s těmi niternymi věcmi? Já jsem typ, který to prostě musí někomu říct. Samozřejmě s tím nechci denně několik hodin otravovat kamarádku, nebo to probírat veřejně s bandou ženských, ale musím mít někoho, o Kom vím, že mu to říct můžu bez toho, že mě odsoudí, nebo to nejde vykeca nebo že se budu bát, že ho tím otravuju. Samozřejmě tohle nedělám furt, jen výjimečně, párkrát za život. A totéž poskytuju kamarádce. Nevadí mi to, soucítím s ní, snažím se jí poradit, dát jí najevo, že jsem na její straně a povzbudit ji. Jinak mám ráda, když se sejdeme, společně něco zajímavého podnikáme, zasmějeme se, něco dobrého pojime, popijeme, prostě normální život. Ale to gro toho opravdu dobrého kamarádství je v té intimitě, která se ale projeví třeba jen párkrát za život.
Jo, dokážu si představit, že mohou být lidí, kteří nic intimního nikdy nikomu nesdělují, mají to jen v sobě a nevadí jim to. Já, ač introvert, to neumím.