Osobně mám obavy ze zateplování paneláků. Dělá se to polystyrenem a nad otvory a nad určitou výšku se musí nehořlavá použít skelná vata. Jenže po natažení omítky a nátěru už to málokdo zkontroluje. Takže bydlíme v požárně problematických polystyrenových bednách.

A má to ještě jeden dopad. Panelák by vydržel jaderný útok (vzdálenější). Vymlátilo by to okna, tepelná vlna by v bytech vyvolala požáry (ne nutně, záleží i na zastínění, vzdálenosti, opatření), ale ten odkrytý beton by mnohé vydržel. Takhke daleko více hrozí proměna v hořící kapající krabice.

Samozřejmě by to bylo hrozné, ale jaderné zbraně se spíše zmenšili, nikdo nepotřebuje plně zničené území, bylo by to jakési mezní taktické odstrašení napadením několika méně významných center menších spojenců při vážných problémech režimu v konvenční válce. Samozřejmě by to znamenalo statisíce mrtvých a těžce zraněných, ale ne nutně miliony. A o tom právě rozhodují takové pitomosti, jako správné požární zabezpečení.

Při zhoršení situace je imho třeba počítat s výpadky asi jako při povodních, nebo povětrnostních katastrofách, čili řada dní bez elektřiny, v důsledku toho výpadky plynu, vody, zásobování, sítí. Takže lidé na vesnici mohou být na tom lépe, ale zase spoustu věcí lze mít připravených. Rádio na baterky, baterka, zásoba baterií, voda na pár dní, včas si natočit vodu do nádob, svíčky, schopnost odněkud dobít mobil. Schopnost udržet pár dní lednici a mrazák, například občasným startem z měniče z autobaterie (nejlépe auta s plnou nádrží). Měnič se hodí i na práci v autě. UPSka doma je taky věc dvojího i vícerého účelu, udrží počítač při výpadku, ale může sloužit i k dobití mobilu, silnější by udržela i ledničku.

Zase ale nedojde k rozpadu civilizace, spíš k velkým komplikacím. Třeba rozvodná síť u nás je navržená v základu za studené války, čili má slušné zálohování. Výpadky mohou být v řádu týdnů...