Taj, v rámci kuchyňského rozveselení ti musím napsat, že tvoje kuchyně je moje kuchyně. Ta moje: bílé kuchyňské skříňky s frézováním, úchytky černý kov, deska světlé dřevo, stůl a židle dřevěné, horní skříňky nemám, jen dřevěné police a na nich talíře a skleničky, podlaha - lino se vzorkem korku, žádná myčka - to jsem já nebo muž, vařím na plynu. Obývák: bíle vymalovaný plus dřevěný nábytek. To koukáš, viď. Asi bychom se u sebe vzájemně cítily jako doma.

Bílá frézovaná dvířka jsou na úklid v pohodě, otřu je, nikde se nic nedrží, hadrem se vytřou i ty "frézy". Police místo horních skříněk taky v poho - mám na nich nádobí, které běžně používám, takže se nic nešpiní. Jednou za rok umyju vše, ať je to jednou za rok vše umyté. Skleničky a hrnky mám otočené dnem nahoru. Spodní skříňky mám obyčejné, bez zásuvek, takže vyžadují trochu toho pohybu, podřep apod. to je zdravé. Nemám žádné kuchyňské přístroje (jen tyč.mixér), protože to je zdravé taky.

Kuchyni jsem chtěla levnou, nadčasovou, kombinaci bílé a dřeva, žádný lesk. Náš domek je obyčejný, skorovesnický a přírodní. Jako já. Když myji nádobí koukám z okna do přírody, na stromy, ptáky a zvířata.