Stará huso,
tak ještě jinak - chápu to přesně na úrovni "každej jsme jinej", ale nedovedu se do toho nijak "vcítit". Stejně jako se nedovedu "vcítit" do sportovce, kterej je nadšenej, že odněkud někam sjel, někoho předjel, něco zvedl. Chápu, že to tak má a že ho to baví, což je ostatně zjevný, ale moje vlastní nastavení znemožňuje pochopit, co na tom má. A to platí i naopak - ten sportovec nikdy nepochopí, jak něco tak skvělého jako sport může někoho nebavit.