Přidat odpověď
Huso, to jsi tu o svém dětství už napsala tolik pro mně zcela nepochopitelných věcí, že se vůbec nedivím těm tvým pozdějším depresím. Na mě jde černý smutek, jen to čtu. Co dělali rodiče a z jakých rodin sami pocházeli? Moji všichni prarodiče se narodili v chudých až velmi chudých rodinách na venkově, ale u dětí se bralo jako samozřejmé, že si chtějí hrát. Určitě se bralo jako normální, že jsme si hráli spíš s jinými dětmi (a taky jsme tedy byli 3 sourozenci), ale věnovali se nám do určité míry jak rodiče (mamka tedy o dost víc), tak všichni prarodiče (opět babičky víc). Na dětská představení jsme tedy moc nechodili, ale to proto, že u nás na malém městě jich moc nebylo, resp. konala se snad výhradně pro organizované skupiny škol a školek, takže jsme je navštívili takto. Jedině v kině se hrály dětské pohádky asi v neděli odpoledne, tam s námi šla nejčastěji babička, asi hlavně v zimě, v létě jsme spíš lítali venku. Na představení pro dospělé nás naopak nikdo netahal, to u nás snad nebylo tehdy vůbec, jezdilo se asi jen na zájezdy do větších měst, ale to naši asi nevyhledávali. Šli 2x za rok na ples a jednou na večírek automotoklubu, kde byl taťka členem a to byl asi celý společenský život. A my děti jsme jako malí měly dětský karneval, na ten mamka šila poměrně náročné masky. všechny se zachovaly a využívali jsme je se sourozenci ještě pro naše děti - s velkým úspěchem ...
Předchozí