A co se jídla týče. Já jsem úplný pitomec. Koupila jsem třeba uzeného lososa. Mám ho moc ráda a nekupuju to moc často. A pak mi bylo hloupé ho sníst, protože začne pocit, že pro mě to je škoda, že to je pro mě příliš drahé, přitom už to je zaplacené a nouzí fakt netrpíme ... a nakonec mu projde spotřební doba o delší dobu a já ještě více zoufalá, to házím do koše, protože plýtvání jídlem to je pro mě fakt náročná věc. Nemám to ráda. No a pak si to zase zopakuju.
Teď se mi povedla věc .... trochu odjinud, ale dobrá ilustrace. Janinko, sorry, že ti to zahlcuju. Mám dlouhodobě problém s tlakem a astma. No a léky na tlak mi došly o Vánocích. A já se bála jít k dr., že budu otravovat přes vánoční prázdniny, pak jsem se bála ještě více, že mě sprdne, protože jsem nepřišla nebo nenapsala včas, až nakonec jsem tam šla před dvěma týdny, abych se přiznala. Už mě ani nesprdnula, prostě mě zná. Změřila mi tlak, byl v pohodě, takže jsem šla znovu na kontrolu minulý týden. A pořád byl tlak normální, takže jsem si vyléčila vysoký tlak sama jen tím, že jsem přestala brát léky, abych náhodou nezabírala místo potřebnějším. A minulý týden se mě dr. ptala, jestli mám kód na očkování .... A já se přiznala, že jsem se na to plicní bála zavolat o kód na rychlejší očkování, abych nezabrala vakcínu potřebnějším, důležitějším ... no dr se už fakt chytala za hlavu se slovy, že už jsem zralá na psychiatrii ... ty výčitky svědomí mě zničí. Nicméně dodala jsem si odvahu, dostala kód a zaregistrovala se. A koza pitomá na místo, kde jsou čekací doby minimálně čtyři týdny jen proto, že přeci nebudu zabírat ta rychlejší velká očkovací místa těm lepším lidem ....