Hele, COVID doba, nejvíc to podle mě semílá právě nás stále pracující matky "malých" školních dětí...

Já jsem taky v p...., ten záhul je neskutečný, distančka, polo-home office, v práci max. půlka zaměstnanců, ale vše musí šlapat, tak dřu já, přes týden taky na dítě sama, o víkendu doháním práci.

Doma bordel, přes okna už se nedá dívat, dítě taky dělá, jen když na tom trvám, muž se za celou distančku na škole vůbec nijak nepodílel, dítě malý, takže samo se nic nenaučí, na on-line chodil podle mě toliko formálně, podle mě min. půlku doby vůbec nedával pozor, do toho jsem začala na baráku zas cosi rekonstruovat, takže organizace, vybírání, makání s chlapama...

Můj život vypadá teď tak, že ráno domácí povinnosti, odvézt dítě, do práce, pro dítě, domů, nakoupit, dítěti svačinu, na dvůr za chlapama, tak v půl sedmé domů, seřvat dítě, že ... (podle okolností), poslouchat kňučící kočku, protože v místní sámošce neměli kapsičky se žrádlem, které jediné žere, a koupila jsem tedy jinou značku, kterou ona nežere, k večeři si dítě vymyslí něco, na co nemám suroviny, jinou (večeři, kterou bych jedla i já) dítě nechce, tak zas rohlík s nutelou, že..., s bídou možná něco poklidit, padnout do postele, přečíst pohádku, když se mi klíží oči, pak se ale zase proberu, nemůžu usnout, prostě je to v p.... A furt a furt a denně a denně a utahaná jak pes.

v sobotu ještě do práce, v neděli očekává muž, že budeme rodinovat (já bych nejradši zalezla do ticha ložnice a spala celý den, že...).

Dneska dítě, že už se chce nechat ostříhat, že ty vlasy už mu vadí... Má test? no, ze školy. Potvrzenej, no ne? Učitelce - potvrzení v mailu - vytisknout (snad to bude stačit), stejně tam bude fronta, počítám... Rychle osprchovat z práce na dvoře, oblíct, sednout do auta, dojet do města... Naštěstí bylo otevřeno, žádná fronta, test vidět nechtěla, jen se zeptala, jestli je testovanej ve škole, tak mám dítě aspoň ostříhaný...

Že by to zařídil muž třeba? Prdlajs... Ten byl ostříhanej hned první den, co to u nich (mimo ČR) šlo + si ten samej den hned koupil novou koženou bundu... Já v pátek s děckem, splavená, nestříhaná, bez nehtů... přifrčela a vítal mě krásně ostříhaný a hezky oblečený a odpočinutý chlap (teda on samozřejmě chodí do práce, ale potom už nemusí nic.... jen se postarat sám o sebe, že...). Já tam jen na víkend, takže to nemůžu využít, že tam by to šlo, bo tam nikdo v neděli nepracuje, že...

Jasně, taky už na to dítě ječím, ale to je prostě tak. Přijedeme, vyleze z auta a jde domů... a já z auta, pět tašek mám táhnout sama? Říkám mu, jdu na dvůr za chlapama, namaž si k svačině rohlík. Za hodinu přijdu a on není ani převlečenej, sedí u playstationu a ptám se, snědl sis tu svačinku? Ne, on zatím neměl hlad, ale teď jak o tom mluvím, tak už by ho měl a když už jsem teda tady, tak bych mu ji mohla udělat...

No, zabila bych to, kdyby to nebylo moje jediné, že...