Já mám velkou trpělivost, ale když přišel do kuchyně a já si šla zrovna umýt ruce, špinavé od čehosi, do umývadla, tak mi udělal kázání, že za něco takového by kuchaře vyhodil z kuchyně (bejvalej lampasák a zelenej mozek, tomu se muselo jasně velet, ne chtít, aby proboha přemýšlel!), tak jsem se ho dotázala, kdy že teda ten kuchař vařil, když místo vaření chodil pochodové cvičení mezi kuchyní a sprchami mužstva. A od toho přece je v kuchyni kohoutek a dřez, aby si tam ten kuchař umyl třeba ruce zapatlané od krájení masa, a ne aby si je šel umýt na druhý konec budovy, zatlapal cestou všechny kliky, přičemž při zpáteční cestě si sebou mohl vzít hadr a ty kliky za sebou ještě opucovat. Aby se tam nešířily bacily, protože jsi v prostoru, kde se vaří pro hodně lidí a kde může i drobné opominutí nadělat sakra paseku, když se ti třeba podaří rozšířit takovou mršku salmonelu
Obávám se, že při salmonele by pak armáda nebyla zrovna bojeschopná. Nevím, jak rychle utíká voják s gatěma na půl žerdi, ale salmonela je mrška přítulná a je občas rychlejší, než ten voják
(už jsem viděla v praxi: než pomyslíš, tak ....)
Mně je jasný, že když měli třeba měsíční cvičení v terénu, tak že sežrali, co se dalo, i napůl zelený maso, ale hlad je hlad a rozpočet armády pro ty dole byl taky dost tvrdě danej, tam se musela proúčtovat každá pětikoruna. Když se v létě horkem maso zkazilo, tak psům se dát nesmělo, ale vojáci to sežrat mohli
. A k tomu kolínka, to byla levná a výživná strava. Když jsem dělala ve skladu potravin, tak jsem nemusela být ani extra chytrá, abych nepoznala, co se expeduje do vojenského útvaru: několik palet kolínek (nejlevnější těstovina), tuna kečupu, paleta masových konzerv, další paleta s paštikama, atd. atd.