Na gymplu jsem počítač nepotřebovala, na VŠ jsem chodila do počítačové laborky nebo jsem ukecala kamaráda, aby mi pomohl se zápočtem ( a on byl rád, protože na naší VŠ vládla tvdá převaha kluků, takže přátelství s Ámoskou se velmi cenilo) a pak jsem už poznala MM. Měl už svůj stolní počítač. Brzo potom, co jsme spolu začali chodit, tak k němu na patro a přímo do jeho pokoje zavedli INTERNET. Jedna budova kolejí měla 20 pater a net se slavnostně zaváděl asi do pěti z nich.