Sedmi, je jasný, že před 50 lety by se to nestalo a neřešilo a taky si nemyslím, že každý, koho na 1. dobrou nebavila práce, končil sebevraždou.

V té rodině dochází opravdu k nátlakovým momentům "něco dělej", nikdo ho neomlouvá. Máma občas utěšuje sebe, že to "protentokrát nevyšlo, protože..",ale má obrovskou starost, nebude tu věčně, jde jí na 60.

Jenže jak technicky donutit dítě něco dělat, ono s tím vyhazováním na ulici, když na tebe někdo nevinně kouká, to asi není tak snadný.