A co metoda: od července přispíváš tak a tak na domácnost, jinak se stěhuješ?

Že nepracuje mi nepřijde tak hrozný, jako že nemá žádné kamarády ani aktivní zájmy... Jako by se bál života? Jak by ho mohlo něco bavit v práci, když ho nic nebaví ani v ostatním životě? Nebo baví, ale sociální strachy (nebo co to je) jsou silnější?

Moje ségra teda studovala, ale taky měla mamahotel (v Praze snad všichni studenti nějak pracují a bydlí pohromadě, ne s rodiči), a tady podezírám mámu, že se vlastně bála toho, až se ségra odstěhuje a bude prázdné hnízdo. Že jí podsouvala peníze, všechno platila, jen aby dostudovala a zůstala u ní ... Ségra se taky trochu bojí života a je domácká. Ale pracuje, má kamarády, jezdí po cizině a má tak trochu kluka...