Myslím, že mým rodičům nevyhovovalo, že jsem i po maturitě zůstala doma, ale bylo těžké za socíku získat samostatné bydlení. Samozřejmě je to i dobou, oni sami se brali ve dvaceti, hned měli děti, předtím bydleli na "pracovní " ubytovně, viděli to jako malou soběstačnost, po maturitě žít se sourozenci v jednom pokoji, i když jako pracující a připívající. Jinak to může vypadat dnes, třeba v domě , kde nejsou tři náctiletí v jednom pokoji , a kdy i osmnáctiletý je spíš dítětem, než mladým dospělým zakládajícím rodinu