"preckat na bobku"

To bych pojala doslova a strachy bych měla bobky.
To je moje noční můra, ve vysokých Tatrách jsem byla dvakrát a vždy lilo a bouřilo.
Zažila jsem povodně ve vesničce, kde jsem byla ubytovaná. Místní tehdá říkali "tady bouřky nejsou, vše stáhnou hory" a za půl hodiny byla bouřka jako hrom.
V horách nás naštštěstí bouřka nezastihla, jen pořád pršelo.
A při druhé návštěvě, v červenci, byla zas příšerná zima. Tenkrát umrzlo několik lidí, co podcenilo hory a oblečení.
Tatrám asi nosím smůlu.