jitys, nezbývá než spoléhat na to, že chutě se s věkem mění a jednou na to třeba dojdou ty děti samy
jako dítě jsem nejedla hodně věcí, které dneska normálně jím... pamatuju si, jak mě babička uměla pěkně trestat, ona výborně vařila, ráda nám dělala naše oblíbená jídla, ale taky trvala na dojídání (smíš si vzít málo, ale něco musíš sníst a pak musíš vydržet do dalšího jídla), no a občas na snídani naservírovala chleba se sádlem a bílé kafe (meltu), k obědu byla koprovka s bramborem a k večeři kulajda s koprem... vzít si suchý chleba nebo jen brambory jsem nesměla... no byla jsem hlady celý den (a fakt to bylo naschvál, žádná shoda náhod - prostě "abych věděla" )