Rose,
kupodivu většinu věcí, co nejím, nejím od dětství. Asi jsem v tomhle směru nějak zamrzla ve vývoji.
K tomu nucení v dětství... vím, že sestru a bratrance babička "nutila" jíst zeleninový polívky, ale ona to řešila uplácením. Bratranec si třeba rád hrál s budíkem, což normálně nesměl, tak ho dostával na hraní k té polívce pod podmínkou, že sní aspoň půl talíře.
Já mám skrze babičku averzi k syrový i vařený cibuli. Jak je v něčem kousek cibule, musí nemilosrdně ven, je mi odporná i představa, že bych do ní měla kousnout, protože do mě babička neustále nalívala cibulovým odvarem "na průdišky", což je ta úplně nejodpornější věc na světě.