Nejmladší je předškolačka. Ono to není tak, že by někdo vsunul nohu do dvěří a odmítl odejít, ale obvykle nastane taková (pro mne trochu trapná situace), kdy ti, které znám lépe a kamarádíme se zůstávají a ti ostatní se jaksi automaticky přidají. Někdy je tam cítit takový řekněme sociální nesoulad a opatrně našlapuji a hledám nekontroverzní téma (což bych řekla že se hledá stále složitěji, už ani to zdraví není nekonflikní půda). Takže to obvykle vyřeším tím, že všem něco naliju, oni se trochu picnou, ledy to prolomí, ale zase se pak nikomu nechce domů. Jsem byla zvyklá z Holandska psát na pozvánky nejen čas začátku, ale i konce oslavy, ale je to zbytečné. Už jsme měli dětskou oslavu do 10 hod. večer nebo to spontálně dopadlo i s přespáním dětí, takže ještě jsem musela řašit následné ráno, kdo si koho kdy vyzvedne.